XXIII. sjezd delegátů ČLnK

Druhý listopadový víkend proběhl XXIII. sjezd delegátů České lékárnické komory, kterého se zúčastnili zástupci studentů jak z Farmaceutické fakulty v HK Univerzity Karlovy v Praze, tak zástupci studentů Farmaceutické fakulty VFU Brno. Tento článek se věnuje především postřehům z řad zástupců studentů a pojednává o tématech, která se studentů přímo či nepřímo dotýkají. Kompletní přehled o průběhu a o usnesení Sjezdu si můžete prohlédnout na stránkách ČLnK (www.lekarnici.cz).
 
Zástupci SČSF (prezident Lukáš Höchtberger a viceprezident Šárka Nováková) se mimo společenského večera účastnili hlavně programovému jednání ČLnK. První věcí, která nás studenty zarazila, byla samotná organizace a moderování debaty delegátů Sjezdu. Díky zkušenostem ze studentských kongresů jsou mnozí studenti zvyklí na moderovanou diskuzi, určitá pravidla provázející diskuzi a v neposlední řadě také na kultivovanost projevu. Mě osobně hned první den Sjezdu zarazil „šum“ v řadách delegátů, který mnohdy dosahoval takové hlasitosti, že stěží bylo slyšet osobu, která dostala slovo (i přestože měla k dispozici mikrofon). Absence nestranného moderátora, který by usměrňoval diskusi tak, aby neodbíhala od tématu, způsobovala zbytečné průtahy a nedostatek času na diskuse o pozdějších a důležitějších bodech programu Sjezdu.
 
Velkou část Sjezdu byla probírána otázka PR České lékárnické komory. K mému překvapení se značná část delegátů vyjádřila k PR záporně nebo jim tato otázka nepřišla důležitá. Nerozumím, proč se sami lékárníci staví zdrženlivě k otázce Public Relations, když na druhé straně proklamují nedostatečný respekt společnosti k lékárníkům a pokles prestiže této profese Není právě Public Relations tím nejlepším nástrojem, jak přiblížit veřejnosti lékárnickou komunitu? Potenciál a ani finanční prostředky, které ČLnK má právě v této oblasti, dosud nebyly dostatečně využívány, což se ukázalo také v účetní závěrce pro rok 2012, kdy došlo k vyčerpání necelých 7 % peněz přidělených právě této oblasti. Pro nadcházející rok byl schválen rozpočet, ve kterém jsou přiděleny na PR tři miliony korun. Otázkou však je, zda je bude ČLnK schopna efektivně využít, když návrh na usnesení o využití těchto prostředků neprošel hlasováním sjezdu.
 
Na Sjezdu se také probírala otázka týkající se přímo studentů, neboť jedno z okresních sdružení navrhlo, aby ČLnK v rámci možností dohlédlo na příští rok na racionalizaci počtu studentů farmacie. Dle některých delegátů je studentů a absolventů příliš a mohlo by to negativně působit na zaměstnanost (respektive nezaměstnanost) lékárníků. Návrh se setkal s prudkou nevolí přítomných studentů , kteří vyjádřili rázně svůj nesouhlas a přednesli zjevné důvody, proč by se měl tento bod zamítnout. Farmaceutické fakulty přece nevychovávají pouze lékárníky, nýbrž farmaceuty – odborníky, kteří mají širokou možnost uplatnění. Výše uvedený návrh nakonec nebyl přijat.
 
Česká lékárnická komora se dlouhodobě komunikuje se studentskými spolky a podporuje některé jejich činnosti (v tomto roce například finanční podpory studentů účastnících se Student Exchange Programme). Doufejme tedy, že budoucí kroky ČLnK přinesou posun kupředu a tím budou přinášet a pozitivní aspekty do všech součástí lékárnické profese tak, aby její členové na ni mohli být hrdi.